Tattoo inkoust
9. 8. 2009
Moderní tattoo inkoust je na bázi karbonového pigmentu a používá se v komerčních tetovacích salónech. Ačkoli FDA (Americká zdravotnická organizace) technicky před odbytem vyžaduje schválení pigmentu, není tomu vždy tak. V roce 2004 vydala FDA studii kde zkoumala obsah tetovacích inkoustů, které mohou být potencionálně nebezpečné. Při následující akci nalezli v některých inkoustech vadný obsah, mezi něž patřily stopy po těžkých kovech (jako např. oxid železnatý) či jiné karcinogenní materiály. První známá studie popisující složení pigmentů byla započata v roce 2005 na univerzitě v Severní Arizoně. FDA silně tlačila na místní představitele k vydání zákonů, které by nařizovali otestovat tetovací pigmenty před jejich použitím v kosmetice. Úspěch sklidila v Kalifornii, kde stát zakázal jisté přísady do inkoustů, ovšem selhalo zde oznámení spotřebitelům o těchto testech, takže prakticky nikdo netušil, že inkousty by se měli testovat. Právě proto nedávno ve státě Kalifornia podalo žalobu devět pigmentových a inkoustových výrobců, dožadující se většího prosazení informovanosti o těchto testech a testované produkty náležitě označit etiketou jako kvalitní. Mezi jedny z testovaných patří např. Akrylonitril butadien styren, který se používá méně než 1 micrometr pod kůži, neboť slouží jako barvivo kde je jasně zářivý pigment. Tetování kde se používá ABS pigment se dají ve výsledku označit jako velmi svěží kérky. Mnoho populárních pigmentových značek obsahují právě ABS jako barvivo. ABS barviva tvoří extrémně intenzivní kérky, kde je menší pravděpodobnost vyblednutí nebo rozmazání jako u tradičních pigmentů, ale ABS má i své nevýhody a to pro ty kteří by si chtěli v budoucnu malůvku odstranit, ABS je totiž velmi těžké vypálit, protože prakticky nereaguje na laser.
Obávám se vyjádřit, že zde mohou nastat komplikace způsobené vlivem snímání magnetické resonance (MR). Protože existuje opravdu pestrá škála barev, největší drama zde hrají zbytky kovů v obrázku. Je to věcí dohadů, ale MR údajně vytváří magnetické pole, které na sebe může navázat kousíčky kovu z kérky, díky čemuž ji může spálit či zdeformovat. V televizní show MythBusters testovali tuto teorii a nenašli vzájemnou interakci mezi tetovacím inkoustem a MR. Pokud bychom to měli shrnout, s kvalitní barvou v profesionálním salónu by vám nemělo při MR hrozit nějaké riziko, pokud ale přeci jen bude kérka obsahovat zbytky kovů, váš obrázek poslouží jako živý magnet a vy můžete pocítit prudkou bolest. Toto riziko hrozí hlavně u kriminálních tetování neboť většina těchto symbolů se dělá ve vězení kde se do obrázků přidává opravdu všelijaký humus. Nicméně výzkum Shellocka a Cruese informuje o nepříznivých reakcích MR a tetování ve velmi malém počtu případů. Wagle a Smith kromě toho zdokumentovali izolovaný případ jehož jméno nese název „Tetování – vyvolání spáleniny obrázku během působení magnetické rezonance“. Osoba v tomto případu měla temné, koncentrované, spirálové tetování (jako náramek), které se při MR chovalo velmi agresivně. Ovšem oba shodně přiznávají, že to byl jeden případ z tisíce studií MR. Ratnapalan reportoval další případ kde magnetická rezonance nemohla být kompletně provedena kvůli pacientově velkému tetování. Nejvíce těžkých kovů můžeme nalézt v kérkách, které si uděláme samy doma. K tvorbě domácího tetování se nejčastěji používají kancelářské psací potřeby (inkoust, svorky,…). Takový inkoust není jako skutečný pigment, který můžeme nalézt v tetovacím salónu. Obsahuje množství nečistot a další toxické látky, které mohou vést k onemocnění či infekci.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář