Postup
9. 8. 2009
Některé tradiční kmenové kultury vytvářeli tetování tak, že vyřízli do kůže obrys požadovaného motivu a po té do rány nalili inkoust, popel nebo podobné barvivo. Některé z dalších kultur tvořili tetování ručním propichováním kůže. K jejichž proražení používali buď malý ostrý klacík nebo zvířecí kost, nebo jako dnes, jehly. Tradiční Japonská tetování (irezumi) jsou pořád ještě „ručním-propichováním“, to je, inkoust se vloží pod kůži bez použití elektrických přístrojů, na ruční výrobu jehel a nástrojů se používá buď bambus nebo nějaký kov (nejčastěji ocel).
Nejběžnější metoda tetování v moderní době je použití elektrického strojku, který vkládá inkoust do kůže pomocí skupiny jehel které jsou spájeny na násadě, která je řízena oscilující jednotkou. Jednotka rychle a opakovaně řídí jehly uvnitř i mimo kůži, obvykle 80 – 150 x za sekundu. Tato moderní metoda je obvykle velmi hygienická. Počet jehel v tetovacím strojku závisí na velikosti požadovaného stínování. Tatér nesmí umít pouze svoje ruce, ale musí také očistit celou oblast která bude tetována. Rukavice musí mít nasazeny po celou dobu a ránu musí často otírat s mokrou osuškou která je na jedno použití. V podstatě vše s čím se při tetování setkáte by mělo být na jedno použití (rukavice, jehly, osušky,…)Moderní tetovací mašiny jsou velmi vzdálené od tetovacího strojku vynalezeným Samuelem O'Reillym v roce 1891. O'Reillyho strojek byl založený na rotační technologii ze zařízení z elektrické rytiny vynalezeným Thomasem Edisonem. Nové tetovací strojky používají elektromagnetické cívky. První strojek využívající cívky byl patentován Thomasem Riley v Londýně. První strojek s dvojitou cívkou, předchůdce moderního nastavení, byl vynalezen dalším angličanem, Alfredem Charlesem Southem v Londýně v roce 1899.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář